DEN PRVNÍ
První den jsme se vydali z Poličky hodně brzo poránu, abychom po cca 250 km dospěli do udolí Höllental na tábořiště Kaiserbrunn (526m). Z Poličky jsme se vydali k Česko-Rakouské hranici, kterou jsme překročili u Znojma na přechodu Hatě. Do Raxu jsme jeli přez Wien.
Udolí Höllental se nachází na pomezí Niedr Österreich a Steiermark, nedaleko městečka Gloggnitz. Do Gloggnitzu se dostanete nejlépe po dálnici Wien - Graz, když sjedete u WR. Neustadt na Neunkirchen. To je patrné z mapy.
Ještě ten den jsme se vydali na "aklimatizační" procházku do udolí Großer Höllental. Tabořiště je zadarmo, takže je tam plno čechů. Proto je problem sehnat místo (někdy).
Od tabořiště jsem se nechali vyvést autobusem asi 3 km proti proudu Schwarzy k ustí udolí Großer Höllental (547m). Rozhodli jsme se pro překonání části levé stěny údolí (červená značka). Začali jsme krutě stoupat po hřebenu Wachthüttelkamm, a hned po prvních pár krocích jsme narazili na nádherný kytky. I přez poměrnou nepřízeň počasí musel foťak ven. Bylo polojasno, občas uplně zataženo, dokonce sem tam spadla náká ta kapka vody.
Při stoupání jsem nejprve nazazil na Lilii Zlatohlávek.Tuhle kytku sice můžete potkat i u nás, ale rozhodně ne v takovém množství. Po dalších metrech stoupaní jsem nasel něco co každý dobře zná z květináče. Brambořík není ovšem v přírodě tak velký jak ho známe, ale dosahuje sotva 5cm. Asi po půl hodině náročnýho stoupání jsme se dostali nad hranici vzrostlýho lesa a dokonce na chvíli vysvitlo i sluníčko. A tak jsem mohl vyfotit Prhovník Clusiův v plné kráse. Asi po hodině a půl jsme se vystoupali na dnešní nejvyšší místo(cca 1250m).
Při sestupu jsem v kamenné suti objevil tuhle kytičku. Mám za to, že je to Marulka Alpská. Po cestě Teufelsbadstubensteig jsme sestupovali suťovým zářezem, a protože s náma byli někteří, kteří se v takovýchto podmínkach neumějí pohybovat, tak padalo dost kamenů a došlo i na úrazy. Naštěstí jen lehké oděrky a drobné tržné rány. Zářezem jsme se pak dostali do údolí Großer Höllental, cesta je naznačena modře na fotografii. Údolím jsme už došli v klidu až na silnici a po ní potom až do tábořiště. Do údolí jsme se dostali chvíli po západu slunce a tak se mě podařilo načapat breberky, který se nestihli schovat. A to Můru, potom broučka Bázlivce Olšového a nakonec Vřetenušku Obecnou. Poslední fotka mě stála spoustu usilí, protože bylo málo světla. Musel jsem tedy fotit na 1/15s a aparat si podepřít kouskem dřeva. Ale jak je vidět stálo to za to.
Večer se už jenom hrálo a zpívalo před stanama a pak se šlo se spinkat, aby byly síly na příští den ( ty zdatnější se veselili dýl a se sudovým ).
Následující den , Další dny , Rax Alpy 00 , Cestopisy , Úvodní strana
