V září jsme jeli s Maruškou na celý týden do Javorníků, čímž jsme si o něco prodloužili společné prázdniny a prožili tak poslední poměrně slunečný a teplý týden.
Bydleli jsme ve stylové chaloupce ( Na Mapě bod 1) u Zděchova v Javorníkách. Je to taková samota a je tam moc pěkně. Na mapě je poloha chaloupky označená červeným kolečkem.
Javorníky se nachází na česko- slovenském pomezí na východ od údolí Velkých Karlovic. Nejvyšším kopcem je Velký Javorník (1071,5m).
Vyrazili jsme v úterý. Cestou jsme se stavili v Boskovicích na hradě a potom na oběd v Raječku, moc dobře tam vařej. Pokračovali jsme prohlídkou Sloupsko - Šošuvskej jeskyně a nakonec jsme se stavili ve Zlíně pro klíče a vyrazili do Javorníků. Odpoledne jsme dorazili na chaloupku. Do večera jsme se už jenom zařizovali. Nanosili jsme vodu a naštípali dříví, topí se tam pod plotnou i pod teplou vodou, kterou si člověk přinese ze studánky. Taky jsem museli důkladně vyvětrat a potom už jsme se uložili ke spánku.
Hned druhej den jsme se vydali na menší výlet. Trasa je zakreslená na mapě. Vymezují ji body 1- 10. Vydali jsme z chaloupky (1) přes Zděchov, protože nám připadlo že máme málo zásob jídla (2). Když jsme uznali, že máme dost zásob, pokračovali jsme na Pulčín Hradisko (4). To je hrozně pěkný místo, kde jsou pískovcové skály, kterýma jsme strašně dlouho prolézali, taky tam má bejt jeskyně s pračlověkem, ale tu jsme nenašli. Škoda že nemám fotku. Jo a taky tam roste spousta zajímavejch hub. Pravě tam jsme se rozhodli ze si koupíme knížku o houbách. Odsud jsme pokračovali na Makytu a zase zpátky do chaloupky. Večer jsme si nasbírali dříví a pěkně jsme si v chaloupce zatopili, protože už bylo poměrně chladno. Pak jsme se ošplouchli v lavóře a pěkně se vyspali.
Celý týden bylo pěkně jasno a tak jsme pozorovali hvězdičky. Svítily celou noc. A protože nejbližší město je dost daleko, byly vidět úplně nádherně a mléčná dráha svítila jako stříbro. Prostě babí léto jak má vypadat.
Celej tejden jsme fotili nádherný kytičky, kterejch bylo všude plno. Bylo pořád slunečno a tak to nebyl žádnej problém. Koho to zajímá, fotili jsem Prakticou MTL 5 B s 50 / 1,8 objektivem a na film Konica ( 200 ASA ).
Pokud ukažete na kytičku, tak se vám zobrazí její český název ( pokud ho znám )
Třetí den jsme si udělali celodenní vejšlap po hřebeni Javorníků. Dojeli jsme přibližovadlem značky Škoda 105L do Karolínky na ČD nádraží (1) a odsud jsme se vydali pěšky. Okolo vodní nádrže (2) nahoru do hor. U nádrže kvetly pěkný kytičky, a tak jsme si je vyfotili. Až pod kopec se jde po asfaltce (do půl cesty mezi 3 a 4).
Pokud ukažete na kytičku, tak se vám zobrazí její český název ( pokud ho znám )
Cestou nahoru nám cestu zkřížili nejprve nějaký turisti a potom nebezpečná šelma, jen posuďte sami.
Hada jsme obešli a nechali ho ať pokouše turisty, pravě nás doháněli. Poté co jsme si poradili se slepejšem začali jsme zuřivě stoupat do kopce, až se nám zadírali nožičky. Ale když jsme konečně vystoupali na hřeben, tak to stálo zato (4). Otevřel se nám pěknej výhled na Vsetínský vrchy a dál do Čech. Jen škoda, že na Slovensko nebylo kvůli stromům vidět vůbec nic. Celá cesta až na Velký Javorník (6) byla moc pěkná a vedla výhradně po hřebenu, přes Malý Javorník (5).
Z Javorníku je rozhled zase jenom do Čech ale pěknej. Zato se tam dá nádherně odpočívat na trávě a lenošit. No a z kopce jsme už spěchali dolů na vlak (7,8,9,10). Ten jsme stihli, ale když jsme přišli k autu, to už byla tma, tak jsme zjistili že máme vypuštěnou pneumatiku. No tak jsme ji pohmatu vyměnili a na chaloupku jsme dojeli dost pozdě. Takže jsme se jenom najedli a šli spát. Cestu si můžete najít na mapě.
Čtvrtej den jsme se vydali na Radhošť a Radegast a taky do Rožnova pod radhoštěm na Koláček. Cestou jsme si nechali ještě opravit pneumatiku a když jsme dojeli přes Solisko do Rožnova, začali jsme shánět koláč, no trvalo nám to poměrně dlouho ale nakonec jsme ho našli a snědli. Potom jsme se vydali nahoru do kopce po červenej , bylo vedro a stoupaní bylo hodně (1, 2, 3, 4) ale stálo to za to. Na Radhošti ( 5 ) jsme navštívili dnes křesťanskej kostel Cyrila a Metoděje, kterej byl dříve asi pravoslavnej. Odtsud jsme šli asi kilometr po modrej na Radegast ( 6 ), kde stojí čerstvě renovovaná socha Radegasta, teda její kopie. Točej u ní pivo stejný značky a tak tatínkové a maminky bunbaj a ratolesti oblejzaj sochu a tak je velkej problém ji vyfotit bez lidí, ale podařilo se. Odsud jsme započali náročnej sestup do Dolní Bečvy a dál do Rožnova. Vydali jsme se po žlutej dolů, ale asi po půl kilometru jsme uhli na lesní cestu ( 7 ) a po ní přešli na zelenou ( 8 ) no a po ní dolů ( 9 ). V Dolní Bečvě nás už boleli nožičky, a jak tak čekáme na bus,tak nám zastavil nějakej kluk a odvez nás do Rožnova. Na chaloupku jsme přijeli opět už za tmy. A tak jsme se zase jen rychle najedli a šli spát. No a takhle to vypadá na mapě.
Poslední den už jsme jenom odpočívali okolo chaloupky a odpoledne jsme se vydali domů.
Pro účely této stránky jsem použil svoje vlastní fotografie a mapy z edice turistických map v měřítku 1:50 000. Ty ale bez souhlasu vydavatele, takže se na ně nedívejte.
Kontakt : Kejzlal@email.cz
