Třetí den
Cestu můžete sledovat na mapě - legenda
Protože byl odpočinkový den, tak jsme vstali o něco pozdějc, nasnídali se a začali vymýšlet co s načatým dnem. Turisti naplánovali, že budou do oběda odpočívat a potom že pojedou to Turčanských Teplic na termální koupaliště. Ja jsem za nás oba rozhodl, že do Turčanských Teplic po svých a navíc oklikou (jak hodně oklikou to jsem netušil ani já protože mě na začátku i na konci chyběl kus mapy). Vyrazili jsme po žluté značce která vede okolo kempu do polí. Podešli jsme vysoký napětí a vydali se přez louku k lesu. Měl jsem za to, že máme dost času a tak jsme se rozhodli hodně fotit a nepospíchat. Nejprve jsme vyfotili Čekanku obecnou, která roste skoro všude, ale tenhle keříček se nám docela líbil. Poté jsme narazili na kámen, na kterém jsme vyfotili hned dvě skalničky. Ta první vypadá jako malinký kapradí.
Po chvíli jsme došli k lesu a tam bylo spousta jahůdek, tak jsme se chvíli pásli. Za chvíli se objevil Okáč a tak jsme ho začali lovit a podařilo se. Potom jsme narazili na Skokana, asi to bude Skokan štíhlý. Pokračovali jsme lesem dál a až jsme se připojili na modrou značku a šlapali po ní směrem na Driéňok. Jak jsme stoupali, potkali jsme spoutu motýlů, převážně Okáče. Ale podařilo se mně vyfotit i Perleťovce. Foukal ale docela hodně vítr a tak jsem se docela dost navstával a naohejbal a moc jsem toho nevyfotil. Jak jsme tak stoupali do sedla pod Driéňok začali se nám dost zadírat kolečka a ja jsem si poprve uvědomil že se to asi trochu protáhne. Do sedla jsme dorazili kolem poledního a tak jsme moc nemeškali a vyrazili po modré značce dál na hřeben Rakytov a dál do Žarnovské doliny.
Z třebene Rakytov dolů do Rožkové doliny se schází velmi prudkým a úzkým kuloárem, který je v listnatém lese, takže na dně je spousta listí a napadaných klacků. Cestička tady neexistuje a tak jsme se klouzali dolů jak to šlo. Ve spodní části se kuloár ještě zužuje prohlubuje a stává se strmější. Je to docela zajímavé místo, ale bohužel se mě to nepovedlo vyfotit. Nikomu bych ale nepřál jít tudy nahoru. Když jsme se dostali do Žarnovské doliny bylo už kolem půl druhý a už se nám nechtělo moc šlapat. Na rozcestníku psali, že do Turčanských Teplic je to ještě dvě hodiny, ale do Háje to bylo hodinu a půl. Sešli jsem tedy údolím a vydali se po žluté značce na Háj. Chvíli jsme stoupali do kopce, ale nijak prudce a po chvíli jsme se dostali na hřeben, po kterým jsme šli nádhernýma loukama dlouhou dobu až nad Háj. Při sestupu lesem do Háje jsme potkali Bělopáska topolového a jak jsem ho fotil tak jsme nějak ztratili značku a zabloudili jsme. No nebylo to tak strašný, věděli jsme kam máme jít a i když už jsme byli mimo mapů došli jsme do Háje bez většího vracení se. Jen jsme přišli trochu jinudy a museli jsme přez posečenou louku.
Když jsme došli do Háje, tak jsme zjistili že do Turčanských Teplic je už vidět ale je to asi 2 - 3 km po silnici. A na to už jsme neměli moc náladu , měli jsme časový skluz asi 2 hodiny a Marušce se už chtělo do vody na koupališti. Proto jsme začali stopovat a měli jsme kliku. Hned první mávnutí a zastavil nám nějaký hodný člověk, který nás odvezl až na koupaliště. Bylo něco kolem půl čtvrtý a odjíždět jsme měli asi v šest večer a tak jsme si zaplatili koupaliště s šli hledat ostatní turisty z naší výpravy. Po chvíli hledání jsme našli předsunutou jednotku, kterou pro nás vyslali na tohle koupaliště, protože v Teplicích jsou koupaliště dvě. To, na kterým jsme byli my, bylo větší a studenější (u autobusáku) a to kde byla většina turistů bylo menší a teplejší (v městským parku). Ale teplo bylo dost a tak nám to nevadilo, spíš naopak protože jsme si mohli zaplavat.
Asi o půl šestý jsme odešli z koupaliště na krátkou prohlídku města. Probíhal zrovna nějaký festival. Na náměstí se hráli pohádky, probíhala módní přehlídka kožichů a v parku kuli kov umělecký kováři, a to bylo moc pěkný. Byly tam i vystavený různý práce a některý měli dost dobrou úroveň. Při čekání na bus jsme se kochali jak kováři tváří kov a jak jim to jde. Tento krásný pohled ukončil příjezd autobusu, který nás odvezl zpět do Mošovců kde nás čekala večeře. Před večeří bylo dost času aby se ti kdo měli málo vody mohli ještě znova vykoupat, tentokrát už ne v termální vodě, ale v bazenu v kempu. Po večeři jsme trochu pobalili na zejtra a po osprchování jsme si vlezli do postele, protože nás tůra v odpočinkový den značně unavila.
Následující den , Další dny , Fatra 01 , Cestopisy , Úvodní strana
